Novinář jel na jihovýchod země a ptal se různých lidí, mezi nimi i představitelů PKK, jak vnímají současnou vládu a její vztah ke Kurdům. Že půjde o konfliktní téma bylo jasné od samého počátku, ale PKK je v tureckém životě aktuální problém. Každý týden přicházejí z východu země zprávy o útocích teroristů na vojáky a civilisty. Reportáž přímo z místa mohla být a jistě i byla obohacující.
Nejvyšší státní zástupce tvrdil, že pasáž v niž Akta cituje představitele PKK „vybízí čtenáře k násilí a ukazuje násilí jako nezbytné opatření . “ Zároveň mohl podle justice článek vybízet mladé k tomu, aby se přidali k této zakázané organizaci. Soudci se nelíbila hlavně věta na kurdské téma, kterou Aktan převzal z publikace vydané právě PKK. Ta věta zněla: „Nebude žádné řešení bez toho, aniž bychom bojovali!“
Novinář se bránil tím, že neschvaloval tento postoj, pouze o něm informoval a to v situaci, kdy mělo dojít k příměří a kdy některé části PKK nebyly ochotni přijmout toto příměří. Novinář se u soudu hájit tím, že veřejnost má právo znát i tyto aspekty.
„Je to pobuřující rozhodnutí, které je represivní a netolerantní a zaměřuje se na to, aby zastrašil turecké novináře,“ řekl Aidan White, generální tajemník Mezinárodní novinářské asociace. Místní novináři však zůstávají více méně potichu. Mají strach aby je nepotkal stejný osud.
Být novinářek v Turecku prostě není jednoduché