Cílem řízení bylo nastavit jakési parametry pro chování politických stran, které by neměli přesáhnou rozumnou míru. A kde že je ta míra? Podle mínění vlády, není možné, aby politická strana otevřeně propagovala rasistické, xenofobní antisemité názory a aby činila kroky nebo měla v programu změnu současného, demokratického, politického systému.
Jak sem již podotkl, extremistické názory ze společnosti nemizí, stejně jako , soudě podle jejich výroků, nezmizí ani samotná strana. Proto se řada lidí zaobírá myšlenkou k čemu to všechno. Podle politologů, například Aleše Zbořila, si „nová“ Dělnická strana dá přece jen větší pozor na své výroky i na tom s kým se stýká. Připomínám jen, že britskou obdobu DS, BNP, donutila komise pro národnostní menšiny, která stranu mohla zrušit, aby strana do svých řad formálně přijímala i etnické menšiny.
Je tedy více než jasné, že pakliže chce strana pokračovat ve své činnosti, bude muset svou rétoriku změnit. Stane se tedy pro své příznivce málo radikální a málo přitažlivou.
Soud také jasně řekl veřejnosti, že DS je ideologicky propojena a nacistickým Německem. Lidé tak tedy, minimálně vědí, že nejde o radikální stranu, která se nebojí říkat to co si všichni myslí, ale že svou ideologií se odkazují na to Německo, které má na svědomý největší české osobnosti své doby, Čapka, Hašlera, Opletala.