Ovšem, co nás čekalo již výše zmíněnou sobotu, se snad nedá ani popsat. Mělo jít o komedii Veselé Vánoce od Alana Ayckbourna, ale co nám bylo naservírováno mělo ke komedii velice daleko, neboť šlo o trapnost nad trapnost – prostě škvár. Ani se mi nechce věřit, že režii hry měl profesionál Petr Palouš, j.h. Pochválit mohu jedině paní Lenku Schreiberovou ve druhé povídce a dle reakce diváků zaujal na závěr hry vánoční stromeček, ale zase jsme nepoznali, že už je konec. Chtěla bych vědět, jak se k takovému představení staví umělecká rada divadla, jaká je reakce dramaturga, který v podstatě tuto hru vybral a hlavně, jak je spokojen pan ředitel HD?
Možná, že kdyby byl více fyzicky přítomen na zkouškách a nesledoval dění na jevišti ze svého velínu přes monitor (mám osobně odposlechnuto z rozhlasové relace ČRo region, Vysočina v rozhovoru s Naďou Urbánkovou), by pochopil, co za škvár se dostalo na repertoár. Třeba by nedošlo k tomu, aby někteří diváci opouštěli divadlo již o přestávce nebo by ochránil snažící se herce před trapasem. Ale třeba všechno toto není schopen pan ředitel vnímat, když jeho nejvýše dosaženým vzděláním je střední keramická škola (rovněž odposlechnuto z rozhlasu). A to, že několikrát za mlada statoval ve sboru HD (opět odposlechnuto z rozhlasu) ho ještě neopravňuje k tomu, aby vedl takové kulturní zařízení, jako je divadlo.
Jsem dlouholetým návštěvníkem Horáckého divadla a stále více nabývám dojmu, že dramaturgický plán je sezonu od sezony horší. A tak si mohu s nostalgií vzpomínat na někdejšího ředitele HD Dr. Ladislava Panovce.
Ročně bylo uvedeno 12 her a herci vyjížděli za divákem. Divadlo mělo dva stálé režiséry a dva stálé výtvarníky, choreografa, dirigenta atd. Jsem si vědoma toho, že doba je jiná, ale v současnosti, kdy se divadla potýkají s nedostatkem peněz mi přijde jako veliké hýření třeba to, že divadlo má stálého výtvarníka, který jenom občas navrhne nějaké kostýmy a ostatní výtvarníci jsou zváni jako hosté.
Dalším molochem, který dovede odčerpat finanční prostředky je najatá uklízecí firma. A určitě více peněz stojí služby bezpečnostní firmy, než stabilní vrátný. A o nákladech na hostující režiséry nechci ani pomyslet.
O to víc je mi líto a připadá mi velmi nespravedlivé, že Filharmonie Gustava Mahlera nemá prostředky na uspořádání Novoročního koncertu a vedle toho (a také v kultuře) se podle mne zbytečně mrhá financemi na takové hrůzy, jako jsou Veselé Vánoce.
Autorem je Simona Garamszegi